Velikonoce ve světě

| Články | lukas@jobstime.cz

Jiný kraj, jiný mrav. Oslavy křesťanských Velikonoc mají v různých zemích jinou podobu. Jak slaví Velikonoce v Irsku, Rusku nebo ve Francii? Takto si dnes povíme na Jobstime.cz!

images

 

 

Francie

Ve Francii zvou kostelní zvony každý den v roce věřící ke mši. Výjimkou jsou Velikonoce, kdy od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty oněmí. Říká se, že odletěly do Říma, nesoucí zármutek z Kristova ukřižování, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. Když se v neděli vrací do Francie, všechny ty dobroty k velké radosti dětí pouštějí dolů. Děti je pak v zahradách a domech sbírají. Rodinnou tradicí je také válení vajíček z mírného svahu. Ty, které „přežijí“, symbolizují kameny odvalené z Kristovy hrobky. Některé rodiny pak jedí k obědu jehněčí.

Irsko

Velký pátek je v Irsku posvátným dnem. Nesmějí se zabíjet žádná zvířata, nesmí se ani rybařit, pálit nebo opracovávat dřevo. Nikdo se v tento den nesmí stěhovat nebo začínat jakoukoliv práci. Vejce, která jsou v tento den nakladena, jsou označena křížem a každý by měl alespoň jedno takové vejce o Velikonocích sníst. O velikonoční neděli lidé tančí v ulicích a tak soutěží o velikonoční koláč. Oblíbenou zábavou je také kutálení vajíček z kopce. Ráno v den velikonoc se pojídají vajíčka, aby se tak uzavřel půst.

Rusko

Při oslavě pravoslavných Velikonoc si Rusové nechávají v kostele požehnat vajíčka a pak je vařená konzumují k velikonočnímu obědu. Dominantní barvou při dekorování velikonočních vajíček je v Rusku červená, jako symbol Kristovy krve. Navíc, na rozbíjení skořápek se používají hřebíky, pro připomenutí Kristova ukřižování. Velikonoční oběd je velice přepychová slavnost, u které se obvykle sejde celé příbuzenstvo.

Německo

Němci si svátky neumí představit bez kraslic, které jsou pestře malované a vyfoukané či uvařené natvrdo. Na některých místech jsou tyto dny spojené se sportem v podobě přenášení, házení, koulení či rozbíjení vajec. Mezi disciplíny patří hození vejce co nejdál nebo nejvýš, tak aby se nerozbilo. Zvykem také je, že se majitel domu pokouší vajíčkem přehodit střechu. Další člen rodiny chytá na druhé straně. Hod ochrání stavení před bleskem.

Anglie

Svátky začínají Masopustním úterkem, který je známý jako palačinkový den. Vytváření a malování kraslic není ve Velké Británii tak rozšířené. Většinou jde o vajíčka čokoládová a nosí je velikonoční zajíc, který je poschovává po domě a na zahradě. V Anglických školách se pak nosí velikonoční klobouky. Pomlázky v Británii nejsou známé a berou tuto tradici za násilnou. K jídlu se podává jehněčí pečeně se sladkými bramborami a mladou jarní zeleninou.

Polsko

V Polsku si 90 % lidí nechává své sváteční pokrmy posvětit. Kromě klobásy a šunky se jí také chléb, sůl a hlavně křen – jako symbol zdraví, ale také utrpení. Pečou se bábovky z kynutého těsta. Tradiční pochoutkou je i mazurek, plochý moučník s různými náplněmi. Potraviny se posvětí na Bílou sobotu. Tradiční cukrovinkou jsou beránci vyrobení z cukru. Na Velikonoční pondělí se lidé polévají vodou, což jim podle všech tradic a pověstí zajistí zdraví a dlouhý život.

Maďarsko

V Maďarsku se ženy a dívky polévají vodou, aby byly plodné. Muži následně dívku postříkají parfémem a dostanou vajíčko, koláč nebo alkohol. Ani v Maďarsku nechybí pečená masa a sladké kynuté buchty.

Mexiko

V předvečer Velikonoc po setmění tisíce lidí zaplaví ulice. Mají s sebou obrázky nebo pinata – papírové krabice s bonbony a pamlsky, které symbolizují Jidáše. Ty se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí

Bulharsko

Den nebo dva před Velikonocemi posílají křesťanské rodiny bochník chleba a 10 – 15 vajec obarvených načerveno svým tureckým přátelům, kteří tento dar považují za čest. Posel, který ho předává, je tradičně obdarován malou peněžní částkou.

A zde je ještě pár zajímavostí:

V Norsku jsou Velikonoce ve znameni detektivek. Vycházejí naprosto všude, noviny, knížky, televize a lidé se v nich snaží zjistit pachatele. Na Filipínách se věřící sjíždějí do vesnice San Pedro, kde po vzoru Ježíše Krista nesou kříž a nechají se na něj krátce přibít (ukřižovat) jako pokání. Těmto scénám tradičně přihlížejí turisté. Katolická církev však tento rituál kritizuje. Řekové zas barví svoje vajíčka pouze na červeno. Tato barva totiž symbolizuje krev Krista. Ve Španělsku pak prochází na Velikonoce procesí se sochami Ježíše Krista. Na hlavě mají špičaté kapuce a někteří na výraz pokání nesou kovové řetězy.

 

Příští týden se na Jobstime vrátíme k našemu seriálu Chci vědět, co leju, kde právě probíráme tequilu. Tak si to nenechte ujít!

 

Komentáře

Částečný profil uchazeče se zobrazí
až po přihlášení nebo registraci.


Zavřít okno