Noční můry každého z nás

| Články | Redakce Jobstime.cz

Práce v gastru má spoustu výhod: odpisy, čísla na pěkný zákaznice, slevy na panáky… Bohužel, jako každý workoholik, i zapálení kuchaři, číšníci, barmani a baristi trpí nemocí z povolání. Člověk se nemůže pořádně najíst, protože pořád přemýšlí o tom, co je to neurčitelné koření, které do toho kuchař přidal. Nedáte si pořádně drink, protože řešíte, že máte radši, když tam člověk přidá mátu až po třtinovém cukru a ne naopak. Stejně tak se spousta lidí pracujících v gastru probouzí s hrůzou v očích uprostřed noci, protože je straší noční můry. Jaké noční můry je straší? To vám dnes přináší redakce Jobstime.cz.

3241030914_bbd20680ee_o

Nálety dětí

Tichá kavárna, pár stolků obsazených, příjemné sobotní dopoledne. Co by to mohlo zkazit? Co třeba nájezd tří kočárků společně s dalším nespočtem dětí a maminek? Obsazený největší stůl a nálož zelených čajů, medíků, koláčů a kohoutkové vody. Maminky si nerušeně povídají, chodí průběžně na záchod přebalovat náhodně odchycené děti, kojí a užívají si několik hodin v kuse plný servis. V jeden moment, když nesete ubrousek na rozpatlanou meruňkovou přesnídávku, zavadí jedno z dětí, sedící na vysoké dětské židličce, o sklenici s vodou a ta se roztříští po celé podlaze. Vrátíte se za bar pro smetáček, ale než se stačíte otočit, přiběhne ke stolu obrovskou rychlostí jedno z dětí. Naboso. Poslední, co vidíte jsou střepy na zemi a bosá dětská nožka…

Prásk! Jste vzhůru, zpocení až za krkem, s nutkáním mrknout se do koupelny, jestli tam nemáte pár náplastí.

 

Alchymie

Jste na nealko baru. Máte na starosti kafe, čaj, džus a příčinu většiny nervových zhroucení, ke kterým v současnosti za barem dochází – domácí limonádu. Recept je velice jednoduchý. Skládá se z kombinace následujících ingrediencí: sirup dle přání zákazníka, máta, citrusy, mražené lesní ovoce, snítka levandule, kořen mandragory, prášek z měsíčního kamene a okvětní lístky babského ucha, sbírané za úplňku. Z výše zmíněných je potřeba vybrat minimálně pět ingrediencí, aby se drink alespoň blížil k zákazníkově ideální vysněné podobě. Ještě to celé nejlépe servírovat v rohu jednorožce. Příprava všech ingrediencí na domácí limonádu proto zabere i těm největším profíkům minimálně čtvrt hodiny.

Stojíte na baru, nemáte co dělat, otočíte se zkontrolovat mobil, otočíte se zpátky a stojí tam pět lidí. Každý chce minimálně dvě domácí limonády….

Prásk! Ležíte v posteli, rozšířené zorničky z toho úleku a do okna vám svítí úplněk. Co naděláte. Nezbývá, než se zvednout a jít hledat babské ucho.

 

Vzpoura strojů

Jeden ze stolů je rezervovaný pro business meeting evidentně vážených, bohatých a úspěšných lidí. Všechno probíhá podle představ. Nerušíte je zbytečnými otázkami, včas uklízíte prázdné sklo, aby jim při schůzce nevadilo a všechno pečlivě píšete do kasy. Je jich hodně a objednávají si na přeskáčku. Situace, u které si rozhodně nemáte možnost zapamatovat, co všechno už jste ke stolu nesli. Všechno máte pod kontrolou, všichni jsou s vámi spokojení a usmívají se na vás. Až do chvíle, kdy meeting skončí a všichni se pomalu trousí pryč. Poslední z kravaťáků skočí na bar zaplatit a poprosí vás, jestli byste mohli vytisknout účet. Ještě houkne za ostatními, ať počkají, že hnedka přijde. Zapnete tiskárnu a… Spadne vám celý systém. S roztřesenýma rukama saháte po propisce s nadějí, že na nic nezapomenete.

Prásk! Ležíte u sebe doma a je půlnoc. Srdce vám zběsile bije a vy se snažíte vzpomenout, co všechno ti kravaťáci ještě vypili.

Hledáte práci v gastru?

Přes 400 podniků u nás hledá denně talenty.

Najděte práci

Žijete gastrem?

Vytvořte si profil a buďte vidět v oboru!

Registrujte se

 

Exotika

Přijdete do práce s dobrou náladou a první co vidíte když vcházíte je cedule: „Obsluha vám ráda pomůže s výběrem dnešních specialit“. Je vám jasné, že bude dneska perný den. Kuchař se vám snaží vysvětlit, co všechno obsahuje jeho Pstruh po francouzsku, které všechny oblohy se k tomu hodí, které všechny se k tomu zásadně nehodí, jaké dresinky na saláty jsou dnes k dispozici a spousta dalších informací. Napsat jste si to nestihli a už musíte na plac. Trávíte směnu v agonii. Nejste herec, abyste si měli pamatovat monolog, dlouhý jak z Moliérova Lakomce. Čím víc se snažíte improvizovat, tím víc se do toho sami motáte. Pstruh po francouzsku, to tam bylo určitě. Nebo to byl losos po švédsku? Okoun po indicku? Víc a víc lidí se ptá a vy si víc a víc vymýšlíte.

„K pstruhu se nejvíc hodí lososový dresink, dovezený z Tibetu.“

„Australské brambory bohužel nemáme, můžu vám nabídnout egyptský salát s rejnočím dipem.“

„Jako přílohu bych doporučil francouzský klíč.“

Prásk! Prázdný byt, digitálky na nočním stolku ukazují 2:44 a vy máte nepochopitelnou chuť na kapra po brazilsku…

 

Zmrzlinová potopa

Máte speciální zákusek. Čokoládový dort se zmrzlinou a s malým džbánkem horkých malin vedle. Vypadá to skvěle a chutná to ještě lépe. Když se to chystáte odnést prvnímu zákazníkovi, který si o to řekl, zastaví vás kuchař. „Aby to mělo tu správnou show, měl bys ty horký maliny nalejt na to,“ řekne a zmizí v kuchyni. Sevře se vám hrdlo. Servírování je v pohodě. Ale ne, když jde o horké maliny a zmrzlinu. Je to jako lít lávu na obrovský ledovec, když se vám to nepovede, dojde k potopě. Nesete talířek v jedné roztřesené ruce a džbánek s malinami v druhé. S každým krokem ve vás stoupá nepopsatelný strach z utonutí. Položíte zákusek na stůl a s nadějí v hlase se zeptáte: „Chcete ty horké maliny nechat vedle a nebo…“ „Nalijte mi je prosím na to,“ řekne zákazník. Zatnete zuby a jdete na to. První maliny dopadnou na zmrzlinu a ta v tu chvíli bez odporu povolí. Nyní se začíná talířek plnit horkým mixem malin a zmrzliny. Stále lijete a máte pocit, že je džbánek nekonečný. Talířek se plní, plní, přetéká na stůl, na zem, na zákazníkovy kalhoty, na vaše boty a dál po podlaze…

Prásk! Proberete se a uvědomíte si, že jste se právě neutopili ve směsi malin a vanilkové zmrzliny. Promnete si obličej a zaženete nutkání si skočit na záchod.

 

Ozdobičky

Máte na starosti catering pro místní smetánku. Vaříte celý den, krájíte, sekáte, dusíte, restujete a nakonec servírujete. Předkrmy odnesl číšník bez problémů, polévka není nic těžkého, až narazíte na hlavní chody. Jde vám o vizuální zážitek. Všechno zdobíte, skládáte do pravidelných tvarů, zaléváte olivovým olejem, aby měli zákazníci během akce nádherný stůl plný barevných a zajímavých pokrmů. Nyní přichází váš největší majstrštyk. Naservírujete ho na podnos, přidáte oblohu, salátek, dresink, olivy… Podíváte se na to, co jste stvořili. Je to dobré. Velice dobré. Ale možná tomu chybí trocha bazalky… Natrháte lístky čerstvé bazalky a otočíte se ke svému veledílu… Prásk! Vidíte pouze zavírající se dveře a číšníka, co odnáší nedokončené jídlo pryč. Stojíte v kuchyni, bazalku v jedné ruce a nůž v druhé. Čekáte, až se číšník vrátí zpátky…

Prásk! Nesjte v kuchyni, jste v ložnici. U sebe doma. A jste hodně, hodně, hodně rádi, že u sebe nemáte ten nůž!

 

Spousta nul

Už od rána trpíte, protože musíte každému druhému zákazníkovi dokola opakovat, že vám nefunguje platební terminál a že musí platit hotovostí. Drobné jsou vzácnost. Snažíte se zachovat klid a tak si během práce mumláte budhistické mantry. Pomalu se dostáváte do stavu meditace a mizící pětikila a dvoukila obhajujete slovy „dej a bude ti dáno“. Jste jasně přesvědčení, že se vám ty papírovky, až bude potřeba, vrátí. Z tichých modliteb vás vytrhne až Ema Destinová, mrkající na vás z právě podávané dvoutisícovky. Dvoukila zmizí úplně a zbyde vám už jen pár stovek. Nevadí, řeknete si a pokračujete v mantrách, pravda, nyní už trochu naléhavějších. Pomalu nastávající klid duše vám ale znovu něco naruší. A je to další dvoulitr. Na chvíli se zastavíte, aby vás nechytl panický záchvat a potom se rozhodnete vracet stovkama a většíma drobnejma. Zákazník odejde a vám v kasírce zbývají nějaké dvacky a spousta pětikorun. Teď už to začíná být… Prásk! Třetí dvoulitr v řadě! Prásk! Sypete zákazníkovi do ruky v záchvatu paniky všechny pětikoruny, dvoukoruny a koruny, co máte…

Prásk! Noc, tma a peřina přetažená přes hlavu. Nemůžete pár hodin usnout, protože v hlavě počítáte, jestli jste náhodou nevrátili špatně.

 

Text: Kristián Kopřivík

Komentáře

Částečný profil uchazeče se zobrazí
až po přihlášení nebo registraci.


Zavřít okno