Chci vědět, co leju: Gin – o výrobě (2/3)

| Články | Jakub Mates

Minule jsme si v našem seriálu „Chci vědět, co leju“ načali téma GIN. Představili jsme si jeho historii, dnes se vrhneme na jeho výrobu.

Výroba ginu

Gin byl na počátku sladší, než jak jej známe teď. Vyráběl se v měděných kotlích a přidával se do něj cukr, aby zakryl drsné chutě. Holandský gin si tento způsob výroby zachoval dodnes. Je více ochucený a obsahuje méně alkoholu.
Minule jsme si vysvětlili rozdíl mezi geneverem a tradičním ginem. Rozdíl nalezneme i v samotné výrobě.

Tradiční výroba ginu je spojena především s Holandskem a je velmi podobná výrobě whisky. Jako první se destiluje fermentovaný obilný (nejčastěji ječný) slad. Takto získaný destilát projde destilací znovu. Tentokrát již se směsí oleje z jalovce a dalších bylin a koření. Výsledkem je gin s poměrně nízkou koncentrací alkoholu. Proto se přistupuje k další destilaci (tzv. redestilaci) opět s olejem z jalovce a dalšími bylinami. Takto dvakrát destilovaný gin se někdy nazývá double gin.

Takto vyrobený gin dále může dále zrát v dubových sudech, čímž je dosaženo plnější chuti. To je další podobnost s výrobou whisky.

Obecně bývají giny typu genever ostřejší než dry giny, což je možná důvodem širší oblíbenosti druhého typu ginu.

Jiným, novějším způsobem, je vyráběn dry gin. Nejprve se vyrobí destilát a to nejčastěji rovněž z obilí, jako u holandského ginu. U levnějších ginů se pak používají i dalších suroviny zemědělského původu (brambory, cukrová řepa, kukuřice, …). Výsledný neutrální a velice čistý destilát je poté znovu destilován. Nyní už je ale nad destilovanou kapalinou zavěšen prodyšný vak naplněný jalovcem a dalšími bylinkami a kořením – tzv. botanicals. Horké páry destilátu projdou touto směsí, kondenzují navrchu kotle a následně odkapávají zpět. Tato metoda se nazývá racking. Při výrobě ginu se pak můžeme setkat ještě s metodou cold compouding, kdy se k obilnému lihu přidá esence a oleje jalovce a ostatních botanicals. Tato metoda je často použita u méně kvalitních ginů. Poslední metodou je pak steeping. Botanicals se smíchají s neutrální lihovinou přímo v destilačním přístroji. Ponechají se asi 20 hodin odležet a potom se zvolna destilují. Výsledkem je hluboká chuť ginu, která nevyprchá ani při delším otevření lahve. Tuto metodu využívá například BEEFEATER.

Výsledný suchý gin je lehčí než tradiční genever, neboť na rozdíl od něj nezraje v sudech. Většina produkce dry ginu pochází z USA a Velké Británie.

V příštím díle si objasníme dělení ginu a řekneme si jak správně gin pít. Tak si to nenechte ujít!

 

Autor: Lucie Janečková

Komentáře

Částečný profil uchazeče se zobrazí
až po přihlášení nebo registraci.


Zavřít okno